Ewald Frank
Od každého pravého Božího služebníka Pán očekává, že Jeho příkazy splní tak, jak přikázal. Proto stále ještě pravidelně cestuji po celém světě a káži Slovo, jak mi to před 47 lety řekl: „JÁ tě pošlu do jiných měst, abys zvěstoval Mé Slovo.“ Bůh odměňuje věrnost, věrnost Slovu, věrnost k pověření. K tomu patří také rozdávání duchovního pokrmu jako pokračování služby, kterou byl pověřen bratr Branham.
Pán sám přece v Mat.24:45 v souvislosti s časem Svého návratu coby Ženich, řekl: „Kdo tedy jest ten služebník věrný a moudrý, kterého ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v pravý čas?“ Také toto slovo se muselo naplnit. Duchovní pokrm, zjevené Slovo, musí být rozdáváno. Tentýž Bůh, který skrze proroka Amose řekl: „Nečiní zajisté Panovník Pán ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům“ (Am.3:7), také řekl: „Aj, dnové jdou, dí Panovník Pán, že pošlu hlad na zemi, ne hlad po chlebu, ani žízeň po vodě, ale po slyšení slov Pánových“ (Am.8:11). Týž Bůh Svému služebníkovi Williamu Branhamovi opakovaně přikazoval, aby uložil pokrm, to zjevené slovo pro tento čas. A tentýž Pán řekl mě: „Můj služebníku, přijde veliký hlad; zajistěte si potravu.“
Jakože vpravdě Bůh žije, ten Pán dále řekl: „Potom budeš stát uprostřed lidu a rozdávat jim pokrm.“ Týž Bůh 3. prosince 1962 mluvil ke mně skrze Williama Branhama a řekl: „Počkej s rozdáváním pokrmu, až obdržíš ten zbytek.“
Když se mě Don Bablitz, který řídil zasílání v Edmontonu, ptal, zda je také o mé celosvětové službě v Bibli psáno jako o službě bratra Branhama, rozhodně jsem to odmítl. Ale během 24 hodin Bůh sám na to odpověděl. Ještě jednou o tom svědčím: V to nedělní ráno 19. září 1976, když právě vyšlo slunce, v Edmontonu, v Kanadě, jsem slyšel vše pronikající hlas Pána: „Můj služebníku, Já jsem tě podle Mat.24, verše 45-47 určil k tomu, abys ten pokrm rozdával.“ O tomto biblickém místě jsem nikdy neuvažoval, natož abych o tom kázal. Ale ta slova Pána jsou tak pravá jako Jan 3:16. Platí jednou provždy, co On řekl: „Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, koho bych já poslal, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mne poslal“ (Jan.13:20).
Ewald Frank
Ewald Frank
Od každého pravého Božího služebníka Pán očekává, že Jeho příkazy splní tak, jak přikázal. Proto stále ještě pravidelně cestuji po celém světě a káži Slovo, jak mi to před 47 lety řekl: „JÁ tě pošlu do jiných měst, abys zvěstoval Mé Slovo.“ Bůh odměňuje věrnost, věrnost Slovu, věrnost k pověření. K tomu patří také rozdávání duchovního pokrmu jako pokračování služby, kterou byl pověřen bratr Branham.
Pán sám přece v Mat.24:45 v souvislosti s časem Svého návratu coby Ženich, řekl: „Kdo tedy jest ten služebník věrný a moudrý, kterého ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v pravý čas?“ Také toto slovo se muselo naplnit. Duchovní pokrm, zjevené Slovo, musí být rozdáváno. Tentýž Bůh, který skrze proroka Amose řekl: „Nečiní zajisté Panovník Pán ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům“ (Am.3:7), také řekl: „Aj, dnové jdou, dí Panovník Pán, že pošlu hlad na zemi, ne hlad po chlebu, ani žízeň po vodě, ale po slyšení slov Pánových“ (Am.8:11). Týž Bůh Svému služebníkovi Williamu Branhamovi opakovaně přikazoval, aby uložil pokrm, to zjevené slovo pro tento čas. A tentýž Pán řekl mě: „Můj služebníku, přijde veliký hlad; zajistěte si potravu.“
Jakože vpravdě Bůh žije, ten Pán dále řekl: „Potom budeš stát uprostřed lidu a rozdávat jim pokrm.“ Týž Bůh 3. prosince 1962 mluvil ke mně skrze Williama Branhama a řekl: „Počkej s rozdáváním pokrmu, až obdržíš ten zbytek.“
Když se mě Don Bablitz, který řídil zasílání v Edmontonu, ptal, zda je také o mé celosvětové službě v Bibli psáno jako o službě bratra Branhama, rozhodně jsem to odmítl. Ale během 24 hodin Bůh sám na to odpověděl. Ještě jednou o tom svědčím: V to nedělní ráno 19. září 1976, když právě vyšlo slunce, v Edmontonu, v Kanadě, jsem slyšel vše pronikající hlas Pána: „Můj služebníku, Já jsem tě podle Mat.24, verše 45-47 určil k tomu, abys ten pokrm rozdával.“ O tomto biblickém místě jsem nikdy neuvažoval, natož abych o tom kázal. Ale ta slova Pána jsou tak pravá jako Jan 3:16. Platí jednou provždy, co On řekl: „Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, koho bych já poslal, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mne poslal“ (Jan.13:20).
Ewald Frank